Facebook
YouTube
Polski
"Chemie v potravinách a využití moderních technologií ve výuce chemie".
POLSKO dr hab. Barbara Żarnowska, profesorka vysoké školy
Když mluvíme o chemických látkách v potravinách, stojí za to se zamyslet nad barvivy, která se používají k dodání barvy nebo zvýraznění stávající barvy potravin, ke zvýraznění jejich aróma nebo k obnově původní barvy složek potravin. V současné době je jako potravinářské přídatné látky schváleno 40 barviv. 16 z nich jsou přírodní barviva, 3 jsou identická s přírodními barvivy, 16 jsou syntetická barviva a 6 je anorganického původu.
Mezi přírodní barviva patří:
a) chlorofyly - zelená rostlinná barviva - rozpustné v tucích. Hlavním zdrojem chlorofylů ve stravě je zelená listová zelenina. Chlorofyl se podílí na očistě našeho těla a působí proti stárnutí.
b) karotenoidy – žluté a oranžové (červené) rostlinné pigmenty- rozpustné v tucích. Karotenoidy se nacházejí v ovoci, zelenině, květinách a semenech, a také v mléce, másle a vaječných žloutcích. Mají antioxidační a antikarcinogenní účinky, a také schopnost vychytávat volné radikály.
(c) betacyaniny a betaxanthiny - červenofialové a žluté rostlinné pigmenty- rozpustné ve vodě, obsažené v červené řepě, kaktusech a laskavci (amarantu). Tyto sloučeniny mají silný antioxidační účinek.
d) antokyany - červená, modrá, fialová barviva ovoce a květů - rozpustná ve vodě. Mezi zdraví prospěšné vlastnosti antokyanů patří jejich příznivý vliv na kardiovaskulární systém, protizánětlivé vlastnosti a příznivé účinky na zrak.
Výše zmíněná přírodní barviva obsažená v našich potravinách mají pozitivní vliv na naše zdraví.
ČESKÁ REPUBLIKA dr Roman Hásek
Zdá se, že využití informačních technologií ve výuce exaktních věd, zejména chemie, může významně přispět k zatraktivnění výuky, v jejímž rámci se provádějí pokusy. V tradičním přednáškovém sále a za použití tradičních technik jsme schopni studentům ukázat, jak provést konkrétní chemický experiment. Přidanou hodnotou při použití IT ve stejné situaci je schopnost "zachytit" určité chemické reakce, které pouhým okem nejsme schopni vidět.
Nové možnosti využití ICT při výuce chemie zahrnují:
a) analýzu experimentů prostřednictvím videozáznamu,
b) vytvoření aparatury pro realizaci rychlých experimentů,
c) výběr experimentů s podobným charakterem pro využití popisované metodiky.
Prezentovaný experiment ukazuje model válce spalovacího motoru a proces spalování benzinu, vodíku a ethanolu. Analýzou jednotlivých snímků dokumentujících experiment lze vidět, že tyto tři látky se spalují odlišným způsobem. Popisovaného experimentu se zúčastnily tři třídy - celkem 78 žáků. Práce probíhala v uzavřených skupinách - se souhlasem zúčastněných, na dobrovolné bázi a bez vlivu na hodnocení. Žáci a učitelé pokusy zaznamenávali kamerou. Pořizovali také fotografie. Po dokončení pokusů je okomentovali. Analýza aktivity studentů na sociálních sítích ukázala, že většina z nich - 69 % žáků - reaguje (odpovídá) do jedné hodiny. Velká část - 42 % žáků - se aktivně účastní řešení úloh psaním komentářů a vyvozováním závěrů. Nejaktivnější žáci nejsou pouze prospěchově nejlepší. Žáci souběžně s využíváním zdrojů na sociálních sítích využívají elektronické zdroje informací přímo ve svých chytrých telefonech. Rozhovory vedené se studenty po ukončených experimentech, při nichž zaznamenávali chemické procesy kamerou a následně zpracovávali své závěry na sociálních sítích, ukázaly, že většina z nich tuto činnost vítá. Tento způsob práce vyžaduje větší angažovanost žáků, a ne pouhé pasivní pozorování pokusu prováděného učitelem. Největší zájem byl o analýzy videozáznamů pořízených pomocí specializovaného zařízení. Největším přínosem tohoto způsobu výuky je "vidění neviděného", tedy možnost pozorovat jevy, které nejsou běžným okem postřehnutelné.
Napsáno dne: 4. 2. 2022