Psychologická podpora studentů a žáků v postpandemické realitě. Jak se to dá zvládnout?

"Psychická podpora žáků a studentů v postpandemické realitě: kdo a jak by ji měl poskytovat, jaké organizace by měly být zřízeny a jaký je jejich plán činnosti".

POLSKO mgr Piotr Kędziora

Pandemie výrazné zhoršila fungování lidí, zejména mládeže a dětí. Stále častěji jsou hlášeny problémy s duševním zdravím. Depresivní stavy, úzkostné poruchy a závislost na technologiích, a tedy i mnohem vyšší počet hlášených žádostí o pomoc a intervenci se staly naší každodenní realitou. Žáci a studenti hlásí problémy se seberegulací učení, potíže s motivací, izolaci a problémy s adaptací, nízké sebevědomí, osamělost a krize ve vztazích s vrstevníky a v rodině.

Když byli studenti a žáci požádáni, aby definovali svá očekávání ohledně pomoci, považovali za nejdůležitější:

1) zasílání informací textovou zprávou sms o tom, jak se starat o svou pohodu,

2) aplikaci umožňující nalezení klidného místa pro práci/studium,

3) více komunikace zaměřené na pohodu,

4) větší online podporu v oblasti pocitu pohody,

5) více možností k navazování kontaktu s ostatními, aby se necítili tak sociálně izolovaní.

Kde můžeme požádat o pomoc, abychom mentálně podpořili mládež a děti? Níže jsou uvedeny vybrané instituce:

Linka důvěry pro děti a mládež -116 111

Centrum podpory pro osoby ve stavu psychické krize -800 70 2222

Poradenská centra a další instituce, na které se můžeme v Polsku obrátit o pomoc:

1) Psychoterapie hrazená ze zdravotního pojištění v rámci Poradny duševního zdraví,

2) Poradny pro léčbu závislostí,

3) Centra krizové intervence,

4) Psychologicko-pedagogické poradny,

5) Nadace a sdružení,

6) Centra duševního zdraví.

Je možné udělat ještě něco, aby se studentům a žákům více pomohlo? Nepochybně ano. Největším problémem se zdá být nedostatečná informovanost o uvedených institucích, poradenských centrech, nadacích atd. Učitelé, studenti i žáci často nevědí, kde hledat pomoc. Zdají se být ztracení a bezmocní. Proto se jako velmi důležité jeví informovat pedagogické pracovníky i samotné studenty o existujících zařízeních, která mohou pomoci osobám v duševní krizi. Další věcí, která by se měla změnit, je větší dostupnost psychologů, pedagogů a terapeutů na univerzitách a školách v Polsku. Jejich příliš málo. Je sice pravda, že vznikají takzvané "místnosti pro zklidnění", což jsou místa, kde si studenti a žáci mohou odpočinout a relaxovat, pokud se necítí dobře. Chybí však kvalifikovaný a zkušený personál pro práci s lidmi, kteří potřebují psychickou podporu.

ČESKÁ REPUBLIKA Mgr. Karolína Smetanová

Také v České republice měla pandemie špatný vliv na pohodu mladých lidí. Společenské změny vedly k posunu od modelu „tradiční” rodiny, tvořené oběma rodiči a dětmi, k "netradiční" rodině, založené na fungování jednoho rodiče a jeho dětí (obvykle matky) a jejího partnera. Tyto změny a izolace způsobená pandemií vedly ke kumulaci problémů, kterým mladí lidé čelí. Tyto problémy souvisejí s nedostatkem vzorů v rodině, pocity osamělosti, nejistoty a neznalostí toho, jak fungovat a co očekávat od lidí, kteří nejsou biologickými rodiči. Neschopnost zvládat výše uvedené situace vede k neurotickým poruchám a utíkání od reality prostřednictvím užívání drog.

Co dělat v měnící se realitě?

Doporučuje se aplikovat:

1) jasné rozdělení rolí v rodině,

2) spravedlivé rozdělení povinností,

3) zajištění základních potřeb,

4) objevování nových volnočasových aktivit,

5) posilování vztahů prostřednictvím společně vyvíjených aktivit a činností.

Napsáno dne: 16. 1. 2023