Současné ekonomické problémy české a polské ekonomiky

"Současné ekonomické problémy české a polské ekonomiky"

POLSKO dr hab. Katarzyna Szalonka, prof. KPSW

Pandemie Covid-19 nás přiměla k zamyšlení nad zdravotně zaměřenými politikami společností v Evropské unii, nad civilizačními chorobami, kterým čelíme, a nad tím, jaké důsledky má současný stav pro ekonomickou vědeckou obec.

Zdravotní model, který vypracoval M. Lalonde, ukazuje, že životní styl až v 55 % rozhoduje o zdravotním stavu člověka. Jiné faktory, jako je třeba genetika, mají vliv na to, v jaké kondici jsme, pouze v 15%. S ohledem na tyto údaje Evropská komise v roce 2007 přijala strategii Together for Health (Společně pro zdraví). Cílem programu bylo zlepšit zdravotní bezpečnost obyvatel, propagace zdraví s cílem zvýšení blahobytu a zdravotní vzdělávání. To vše je středem zájmů i ekonomů, protože to souvisí s produktivitou společnosti, procentem pracujících lidí, nemocemi, které je třeba financovat v rámci bezplatné zdravotní péče atd. V souladu s tímto, byly v rámci zdravotní prevence jako žádoucí chování spotřebitelů označeny racionální výživa, fyzická aktivita, racionální spotřeba léků a eliminace sebedestruktivní spotřeby. V dalším ročníku programu Together for Health (Společně pro zdraví) 2014-2020 bylo rozhodnuto zaměřit se na opatření zaměřené na kvalitu a organizační řešení v systému zdravotní péče, která budou usnadňovat přístup k nepříliš drahým, udržitelným a kvalitním zdravotnickým službám. Navzdory vyvíjeným snahám se úmrtnost v Evropě zvyšuje. Nejnižší úmrtnost mají země jako Dánsko a Irsko, nejvyšší Litva, Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko a Chorvatsko. Nejvíce nás ohrožují kardiovaskulární choroby a nádorová onemocnění.

Co to všechno znamená pro teorii spotřeby, obchodu a marketingu? V rámci lékařského projektu bylo navrženo "vytvoření, v Polsku první, informační vědecké platformy pro výměnu znalostí o riziku zhoubných nádorů ", která zahrnuje moduly:

a) Centrální databáze nádorových onemocnění,

b) Platforma registrů orgánů,

c) Znalostní platforma.

V rámci ekonomického projektu je rovněž návrh vytvoření první polské informační vědecké platformy pro shromažďování informací o spotřebě, životním stylu a důsledcích pro systém zdravotní péče.

ČESKÁ REPUBLIKA Ing. Martin Sládek

Pandemie Covid-19 způsobila ve světě řadu negativních dopadů, mimo jiné ekonomických problémů a také inflaci.

Mezi související pojmy patří inflace, deflace a stagflace. Inflace je neustálé zvyšování cen v ekonomice a oslabování kupní síly peněz. Deflace je dlouhodobý pokles většiny cen. Stagflace je stagnace růstu ekonomiky spojená s vysokou inflací.

Příčiny současné inflace jsou různé a je možné k nim zařadit:

a) rozpočtovou politiku vlády,

b) zrušení superhrubé mzdy,

c) finanční podporu ekonomiky,

d) Covid-19,

e) zpomalení dodavatelských řetězců v globálním měřítku,

f) nedostatky zboží,

g) rostoucí ceny energií,

h) rostoucí ceny surovin,

i) válku na Ukrajině.

V České republice činila průměrná roční inflace v roce 2021 9,8 % a 15,1 % v roce 2022.

Česká národní banka reguluje inflaci prostřednictvím dohledu nad směnnými kurzy, úrokovými a úvěrovými sazbami, cenami aktiv a tisku peněz.

Běžný občan může jako drobný investor spořit pomocí termínovaných vkladů a krátkodobých i dlouhodobých investic. Mezi krátkodobé investice patří FOREX, kryptoměny a akcie. Mezi dlouhodobé investice patří mimo jiné akcie, akciové indexy, investiční fondy, nemovitosti a zlato.

Napsáno dne: 21. 4. 2022